Nad temnými korunami stromů jasně svítil dozrávající měsíc. Pod korunami se tiše plížil černý kocour. Bylo vidět, že spěchá, ale nehodlal svůj spěch přehnat. Jak procházel zužující se soutěskou, stále víc se nořil do stínů a spolu s tím se zužovaly i břehy říčky, jejíž proud stále...

  Po několika desítkách kilometrů níže po proudu, ale teď už ráno, na písečný břeh vyskočila z vody štika. Chvíli se tam plácala a pak jí modrozeleně zasvítily oči. Kdyby někdo viděl, co se tam stalo, stačilo by mu jen jedinkrát mžiknout očima a už by štiku nenašel. Místo toho by viděl...