Historie Fantasy

Za nejstarší dílo, které obsahuje prvky fantasy lze považovat Epos o Gilgamešovi (kolem roku 1500 př. n. l.) , kde se objevuje legendární král. Následuje Ilias a Odyssea (kolem roku 750 př. n. l.), pouť Iásona a Argonautů za zlatým rounem, legendy o Atlantidě.

V Řecku se fantasy objevuje jen v tragických motivech, až později v Římě v zábavné formě jako komedie. Na začátku prvního tisíciletí už byla populace tak vyspělá, že jádru legend nevěřila a považovala legendy za krásnou literaturu. Středověký důraz na křesťanství všechny legendy v psané formě zatratil a proto se převážně dochovaly pozůstatky legend předávané ústně. Mezi ně patří anglosaský epos Beowulf ( kolem r. 725 ), životy svatých spolu s nadpřirozenými prvky, Artušovské legendy o rytířích kulatého stolu, o Svatém grálu, o čaroději Merlinovi ( původně Myrddin ). Následují prokazatelná díla jako Dantova Božská komedie ( 1308 – 21 ). V 16. století se rozšířila popularita rytířských románů, což je základ dnešní fantasy. V 17. a 18. století ustoupila fantastická literatura do pozadí před pokrokovými myšlenkami a uplatnil se utopický román – předchůdce vědecké fantastiky.

Na začátku 19. století vstoupili do dějin Němec Friedrich de la Motte Fouqué a Angličan William Morris jako objevitelé starého žánru rytířského románu a ovlivnili tak své pokračovatele ve 20. století, což byli Lord Dunsany, E. S. Eddison, C. S. Lewis a J. R. R. Tolkien, jejichž díla znamenají základní formy dnešní fantasy.

Patří sem ale i méně známí autoři a jejich díla, např. dva nezapomenutelní bratři Grimmové, Hans Christian Andersen, Carl Collodi a jeho Pinochiova dobrodružství ( 1883 ) a Mark Twain se svým neobyčejným příběhem Yankee z Conecticutu na dovoře krále Artuše ( 1889 ). Dále pak okultní příběhy a fantastické thrillery (převtělování, oživlé mumie, světovláda zločinců aj.). „Součástí fantastiky je scince-fiction právě jako gotický román, ba i knihy pro děti jako americké mistrovské dílo Čaroděj ze země Oz L. Franka Bauma.“(1 Žánr tak široký, že zahrnuje jak Drákulu, tak Utopii, vyžaduje novou definici.“(2

 


(1 Tolkien – Zákulisí Pána prstenů. CARTER, L. Praha Argo 2002 str. 86-87
(2
Tolkien – Zákulisí Pána prstenů. CARTER, L. Praha Argo 2002 str. 86-87